Proč jedno uložiště není záloha? Disk v notebooku, telefon v kapse a cloudový účet z práce nejsou plán, ale šťastná náhoda. Záloha znamená mít kopii mimo hlavní zařízení a nejlépe ještě jednu kopii mimo domov. Nejde o paranoiu, ale o statistiku: disky stárnou, telefony padají do vody, byty umí překvapit vodou i ohněm. Záloha je pojištění proti ztrátě času a vzpomínek. Kdo někdy přišel o fotky dětí nebo diplomku, ten už tuhle kapitolu nepřeskakuje.
Pravidlo 3–2–1 bez složité techniky
Tři kopie dat, dvě různá média, jedna mimo domov. Pro domácnost to znamená originál v počítači, průběžnou lokální zálohu na externí disk nebo domácí NAS a vzdálenou zálohu do cloudu. Externí disk dává smysl, když se připojuje často a záloha běží automaticky; NAS má výhodu nepřetržité dostupnosti a více uživatelů v domácnosti. Cloud není všelék, ale je odolný proti lokálním průšvihům. Důležité je, aby se vše dělo bez ručního klikání – člověk je nejspolehlivější chyba v systému.
Co zálohovat a v jakém rytmu
Ne všechna data mají stejnou hodnotu. Fotky, osobní dokumenty, účetnictví a pracovní projekty patří do denního nebo alespoň týdenního režimu. Instalace programů a hry zálohují smysl jen tehdy, když by jejich obnova trvala déle než stažení a instalace. Mobilní telefon si zaslouží automatickou fotoknihovnu v cloudu a občasný image-backup, pokud to platforma dovolí. Rytmus zálohování by měl kopírovat rytmus života: čím častěji něco tvoříš a měníš, tím častěji zálohuj. Týdenní „ticho“ je maximum, které domácnost bez nervů unese.
Verze a test obnovy: to, co rozhoduje v den D
Záloha bez verzování zkopíruje i chybu. Verze znamenají, že se můžeš vrátit k předchozímu stavu souboru, když ho omylem přepíšeš nebo když se do složky dostane šifrovací malware. Stejně důležitý je test obnovy: jednou za čas si skutečně stáhni pár souborů z cloudu a otevři archiv z externího disku. Obnova není intuitivní, když ji děláš poprvé ve stresu. Když víš, kde co je, rozvazuje to ruce v nejhorší chvíli.
Bezpečnost a soukromí, které nebolí
Silné heslo, dvoufaktorová autentizace ke cloudu a šifrování zálohy na externím disku jsou minimum. Hesla patří do správce hesel, ne do šuplíku. Zálohu mimo domov drž u někoho, komu důvěřuješ, nebo v ověřené službě; není nutné sdílet obsah, jen prostor. Soukromí je rozhodnutí o tom, komu co čteš – záloha ho nesmí ukrajovat. Když si systém postavíš jednou rozumně, běží ti pak v pozadí jako tichá pojistka.
