Dluh není morální kategorie, ale nástroj. “Dobrý” dluh financuje aktivum, které má dlouhou životnost nebo vytváří hodnotu — bydlení, vzdělání, podnikání s rozumným rizikem. “Špatný” dluh platí krátké radosti nebo věci, které rychle ztrácejí cenu. Šedá zóna jsou auta a technika: někdy jsou nezbytné, ale ekonomicky se chovají jako spotřeba. Rozhodnutí o dluhu se vyplatí dělat v klidu, ne ve výloze. Pokud splátky přesáhnou třetinu čistého příjmu domácnosti, žijeme nebezpečně; rezerva se vytrácí a drobný otřes se mění v lavinu.
Hypotéka: maraton, nikoli sprint
Bydlení na dluh je závazek na desítky let. Dobrá hypotéka je taková, která nechává domácnosti kyslík: po zaplacení splátky zůstane prostor na rezervu, běžný život a občasnou radost. Fixace není jen sázka na sazby, ale stabilizace rozpočtu. Má smysl počítat se scénářem “co když” — nemoc, rodičovská, výpadek příjmu. Pokud přichází refinancování, porovnáváme nejen sazbu, ale i poplatky, pojištění a podmínky mimořádných splátek. Hypotéka se dá zkrátit malými mimořádnými vklady; i tisícovka měsíčně dělá ve výsledku roky.
Spotřební úvěry a kreditky: rychlá radost, pomalé střízlivění
Kreditní karta je skvělý sluha, když ji splácíme v bezúročném období. V opačném případě je to drahá past. Pokud už splácíme, stojí za to sepsat všechny dluhy, seřadit je podle úroku nebo podle nejnižší zůstatkové částky a zvolit metodu, která nás psychologicky udrží v kurzu — sněhová koule pro rychlá vítězství, lavina pro matematicky nejlevnější cestu. Konsolidace dává smysl, pokud skutečně sníží úrok a zkrátí dobu splácení; prodloužení splatnosti s nižší měsíční splátkou bez snížení nákladů je jen kosmetika.
Jak se z dluhů vyhrabat a zůstat venku
Prvním krokem je zastavit krvácení: nepřidávat nové závazky a vytvořit mikro-rezervu, aby každý šok nevedl k dalšímu úvěru. Druhým krokem je zvýšit příjem nebo snížit průtokové výdaje — krátkodobě tvrději, než je pohodlné. Třetím krokem je automatizace splácení hned po výplatě; ručně odesílané platby prohrávají s pokušením. Když je problém nad síly, dává smysl vyhledat dluhové poradenství a s věřiteli vyjednat realistický plán. Cíl není heroicky splatit za tři měsíce, ale udržitelně vyjít ven a zavřít dveře za minulostí.
Kredit jako reputace a proč se vyplatí být nudný
Platební morálka, délka úvěrové historie a zbytečné žádosti o úvěr formují to, jak nás svět financí vidí. Být “nudný” v očích banky je kompliment: platíme včas, nepřepínáme limity a děláme málo překvapení. Odměnou jsou lepší podmínky, když je budeme jednou opravdu potřebovat. Cizí peníze umí zrychlit sny, ale jen když jim nepředáme volant. Když cíl i cesta dávají smysl, dluh slouží nám, ne my jemu.
