1) Protektorem byl Wilhelm Frick.
2) Od roku 1942 byly nasazovány celé ročníky mladých na práci „v říši“, např. ročník 1921, 1924
3) Množí se nálety Američanů na české zbrojovky, hlavně v Plzni. (V Praze nálet 14. února 1945).
4) Víc partyzánů i v českých zemích, na Moravě 90 partyzánských skupin.
5. 5. 1945 byla vypálena obec Javoříčko za trest za činnost partyzánů skupiny Jermak. Muži byli postříleni, ale i Němci, kteří dorazili z Bouzova
Plán velmocí – spojenců z Jalty:
Sovětské i americké jednotky se setkají na Labi. Američané směli dojít do Karlových Varů, do Plzně a do Českých Budějovic.
Stalin chtěl osvobodit Prahu svými vojsky. Podkarpatská Rus měla zůstat SSSR. Od dohody ČSR – SSSR z konce roku 1943 mají Sověti povoleno referendum na Podkarpatské Rusi o jejím připojení k SSSR.
České povstání
1. května 1945 bylo povstání železničářů v Přerově (ještě potlačeno), zavražděno 21 lidí v Olomouci Lazcích.
5. května 1945 se uskutečnilo povstání v Praze (snad viděli na předměstí americké tanky generála Pattona – osvoboditele Plzně). „Já trvám na tom, že Plzeň osvobodil Patton.“
Sověti zakázali USA pomoc Praze. Pražské povstání vedla Česká národní rada – v čele Albert Pražák a Josef Smrkovský.
Krize povstání – 7. května 1945. Povstalcům pomohli vojáci generála Vlasova – Rusové do té doby v německých službách. Vlasovci se stáhli po neúspěšném jednání s Českou národní radou.
8. května 1945 už byl v Evropě mír. Díky tomu se Česká národní rada mohla domluvit s Němci o odchodu na západ jen s lehkými zbraněmi – kompromis.
Část SS a gestapa v Praze bojovala dál do příchodu Rudé armády a vojsk čs. armádního sboru 9. května 1945.
Morava byla osvobozena Rudou armádou.
Brno a Prostějov – 2. ukrajinský front, Olomouc – 4. ukrajinský front od Ostravy.
6. května 1945 Němci z trestu za odboj zapálili kostel na Kopečku.
